Náš sbor
Náš sbor
Jsme sbor dobrovolných hasičů v Heřmánkách (okres Nový Jičín, Moravskoslezský kraj). První zmínka o hasičích na území obce Heřmánky je zakládající listinou z roku 1879, kterou sepsal fojt Josef Hanel.
V té době byly Heřmánky (Klein-Hermsdorf) z větší části tvořeny německy mluvícím obyvatelstvem. Jelikož se z dob před a po druhé světové válce zachovalo pramálo, je těžké se tak dopátrat věcem z té doby. Víme však, že první velitel se jmenoval Josef Fadle a byl dokonce současně i starostou obce. Pro náš sbor dobrovolných hasičů je to číslovka "9." 4.9.1879 byl ustanoven sbor dobrovolných hasičů obce Heřmánky. Již tehdy měl sbor 23 členů, 1 stříkačku a 150 metrů hadic a sbor spadal do Moravsko-slezského hasičského svazu.
Pro představu – datace založení některých sborů v okolí
1861 - Fulnek
1866 - Odry
1879 - Heřmánky
1892 - Klokočůvek
1895 - Jakubčovice nad Odrou
1897 - Véska
15. srpna 1886 na 16. sjezdu delegátů tohoto svazu bylo vytvořeno 33 okresních svazů. Na území Slezska bylo vytvořeno 11 okrsků s čísly od 23 do 33. Poslední 33. okrsek tvořily soudní okresy Odry a Vítkov, se sídlem ve Vítkově. Okrskovým velitelem byl jmenován Johann Hanke - velitel SDH ve Vítkově a jeho zástupcem byl Karel Schneider, tehdejší velitel SDH Odry. V té době patřilo do okresního svazu Odry-Vítkov 15 hasičských sborů – Hynčice, Heřmanice, Heřmánky, Kaménka, Kunčice, Odry, Březová, Klokočov, Nové Lublice, Horní Vikštejn, Radkov, Svatoňovice, Čermná, Vítkov – město a Vítkov – továrna.
V roce 1894 se odloučily slezské hasičské sbory od Moravsko – slezského svazu a utvořily samostatný Svaz slezského hasičstva.
V roce 1895 se soudní okresy Odry a Vítkov rozdělily a vytvořily samostatné oddíly. Odry vytvořily samostatný oddíl hasičstva pod číslem 10. Tento svaz měl samostatnou inspekční činnost a podpůrnou pokladnu.
Po dobu německé okupace podléhalo hasičstvo německému policejnímu aparátu. Ihned po okupaci pohraničního území nařídila německá policie důkladnou prohlídku všech domů. Zjišťovalo se, zda jsou čisté půdy, nouzové osvětlení a nářadí k hašení požáru. Inspektoři hasičských okrsků přísně dohlíželi, jsou-li řádně dodržována a plněna požární a stavební nařízení. Veškerá nařízení pro hasičské sbory vydával tehdy Okresní úřad v Novém Jičíně.
Po skončení války a osídlení Heřmánek českými osídlenci, byla obnovena činnost hasičského sboru a to v lednu 1946. Zakládajících členů bylo 16. Starostou byl tehdy Ladislav Prokop, velitelem Demeter Gacík, jednatelem Josef Tomčík, pokladník Richard Šmatelka a strojníkem byl Antonín Král.
V roce 1950 dochází ke změně a reorganizaci hasičstva podle nového požárního zákona. Hasičské sbory byly pojmenovány na místní jednoty Československého svazu hasičstva.
Po vydání nového požárního zákona v roce 1953 byla opět organizace hasičů přejmenována na Československý svaz požární ochrany. V té době se začíná užívat slovo "požárník."
V roce 1991 dochází ke změnám i v Oderském okrsku. Dne 11. Ledna 1991 na okrskové schůzi vystoupili Jiljí Šimíček st. z Luboměře, František Holiš z Heřmánek a Jaroslav Šustek ze Spálova s požadavkem na rozdělení a vytvoření nového okrsku. Návrh byl přijat a jednáním byli pověření František Holiš a Jiljí Šimíček st.
25. ledna 1991 se konala v Heřmánkách schůze, která doporučila vytvoření nového okrsku s názvem Heřmánky. Hlavní důvod byl pomyslný geometrický střed mezi zainteresovanými sbory a historické stáří právě místního sboru.
9. března 1991 se konala v Heřmánkách valná hromada, která potvrdila vznik nového okrsku Heřmánky, do kterého se přihlásily tyto sbory – Heltinov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Kaménka (později přešla do okrsku Odry), Klokočůvek, Luboměř, Spálov a Véska. Starostou nového okrsku byl zvolen Jiljí Šimíček st., velitelem Václav Augusta a jednatelem František Holiš.